Lhůta splatnosti nyní už maximálně v délce 60 dnů!

Posted by admin 02/10/2013 at 12:45

Od začátku sedmého měsíce toho roku vstoupila v platnost novela obchodního zákoníku, která významně ovlivnila dobu splatnosti faktur mezi podnikateli i rozsah postihů spojených s jejich pozdním placením. Novela o opožděných platbách dopadá pouze na závazkové vztahy spadající pod režim obchodního zákoníku. Výslovný prospěch však budou mít věřitelé.

Novela umožňuje podnikatelům smluvit si lhůtu splatnosti v délce nejvýše 60 dnů. Delší lhůta splatnosti může být požadována pouze v případě, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé. Pokud se tedy dlužník dohodne s věřitelem na 90 denní lhůtě splatnosti, vystavuje se riziku, že by se věřitel mohl u soudu dovolat neplatnosti takové dohody.

Rozhodnutí, zda je prodloužení lhůty splatnosti hrubě nespravedlivé, záleží pouze na soudu, který by měl brát v potaz všechny okolnosti případu. Pokud soud rozhodne, že prodloužení lhůty splatnosti je vůči věřiteli hrubě nespravedlivé a zamítne dlužníkovu žádost, považuje se smlouva o prodloužení lhůty splatnosti za neplatnou. Pro dlužníka to tedy znamená, že se měl řídit zákoníkem a vzhledem k tomu, že neplnil svou povinnost, budou mu nastoleny sankce za pozdní platby.

Přísnější pravidla platí nejen pro soukromé podnikatele, ale také pro veřejné zadavatele zakázek. Ti si v pozici dlužníků mohou se svými dodavateli/věřiteli domluvit splatnost ve lhůtě 30 dní. Delší lhůtu splatnosti si mohou zadavatelé domluvit pouze tehdy, pokud je to odůvodněno typem zakázky. Splatnost však bez výjimky nesmí přesáhnout lhůtu 60 dní. Stejné podmínky samozřejmě platí pro vztah veřejného dodavatele a jeho subdodavatele.

Pro zajištění dodržování maximální lhůty splatnosti novela určuje i maximální dobu přejímky, která nesmí být delší jako 30 dní. I zde je možné smluvit si prodloužení doby splatnosti, ale jako v předchozím případě to jde, pouze není-li to hrubě nespravedlivé vůči věřiteli a i zde se dlužník vystavuje riziku neplatnosti tohoto smluvení.

Není-li žádná lhůta splatnosti mezi věřitelem a dlužníkem sjednána, platí novelou určená lhůta 30 dní, která platí ode dne doručení faktury, doručení zboží nebo poskytnutí služby, převzetí zboží nebo služby. Úrok z prodlení je 8,05% ročně.

Nově také platí, že pro stanovení výše zákonných úroků z prodlení ČNB nepřičítá 7, ale 8 procentních bodů, přičemž se vychází z výše sazby ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž se dlužník opozdil se splátkou.

Dlužníkovi, který faktury uhradil až po splatnosti, přibude nejen povinnost platit úroky z prodlení, ale také povinnost zaplatit věřiteli minimální výši nákladů spojených s uplatňováním pohledávky. Výši úroku i minimálních nákladů stanoví prováděcí nařízení vlády. Aktuálně je minimální částka stanovena na 1 200,- Kč.

Novela dále obsahuje přechodné ustanovení, podle kterého se prodlení, jež nastalo před uplatněním novely, posuzuje dle starých právních předpisů. Na smlouvy jednorázového plnění uzavřené před začátkem platnosti novely se ustanovení novely nevztahuje. Zakázky na základě těchto smluv tedy bude možné plnit v původně dojednané lhůtě splatnosti. Pokud však má smlouva uzavřená před začátkem srpna roku 2013, plnění delší než 60 dnů, pak může nastat problém. V těchto případech se doporučuje odběratelům zboží či služeb aktualizovat své smlouvy tak, aby lhůta splatnosti byla v souladu s nejnovější novelou.

no comments

Comments

(leave url/email »)

   Comment Markup Help Preview comment