Oslabení koruny - krok pro nás nebo proti nám?

Posted by admin 02/12/2013 at 18:06

 

Ekonomika České republiky prošla v uplynulých dvou letech hospodářskou krizí, kterou jsme mohli zaznamenat v podobě zvýšené nezaměstnanosti, poklesu zisku a investic firem i ve snižování příjmů i spotřeby domácností. Česká národní banka (ČNB) začala mít obavy, že by se ekonomika mohla dostat do stavu tzv. deflační spirály, což v praxi znamená, že domácnosti očekávají, že ceny zboží a služeb, které chtějí nakoupit, budou v budoucnosti nižší. Proto odloží své nákupy. Nicméně nižší nákupy vedou k nižší poptávce a k poklesu ekonomiky. A poté k poklesu cen. Domácností vidí, že ceny skutečně klesají a začnou si myslet, že to bude pokračovat, takže mohou s nákupy ještě počkat. A zase odloží své výdaje. Tímto ekonomika upadá do deflační spirály - dostává se do útlumu a firmy musejí propouštět či snižovat mzdy.

graf

Podle ČNB, bez intervence v podobě použití měnového kurzu jako nástroje měnové politiky, by tento stav mohl české ekonomice v budoucnu hrozit, jelikož inflace (= všeobecný růst cenové hladiny) v září poklesla na 1% a nadále lehce klesá, což nekoresponduje s cílem ČNB udržet inflaci kolem 2%. V dalších měsících by se tedy bez intervence ČNB mohla dostat na nulu či začít nabývat záporných hodnot, což by souviselo s již zmíněnou deflační spirálou.

Podle mnohých ekonomických analytiků je však tento krok chybný, jelikož v české ekonomice v posledních měsících docházelo spíše k mírnému oživení a propad do deflační spirály naší ekonomice nehrozil. S těmito výroky se ztotožňují také prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus, který zahájení intervencí označil za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“. Paradoxní je, že všechny členy bankovní rady, kteří rozhodli o ekonomickém zásahu v podobě oslabení koruny, sám jmenoval.

Podle bankovní rady ČNB je tedy tento krok vhodný a v případě nečinnosti měnové politiky by se ekonomika oživovala podstatně pomaleji.

Na stránkách ČNB můžeme nalézt vysvětlení oslabení měny pro ,,běžného občana“ :

,, Pro někoho mohou být bezprostřední důsledky oslabení koruny nepříznivé, a to zejména v krátkém období. Firmám zdraží nakupované suroviny, materiály a polotovary ze zahraničí, budou dražší i dovážené zboží a energie pro domácnosti. Tento nepříjemný a bohužel nezbytný negativní průvodní efekt oslabení kurzu však bude pouze krátkodobý a posléze začnou převažovat pozitivní vlivy. Je to podobné jako v medicíně, kde je také někdy potřeba ordinovat lék, který má krátkodobě negativní vedlejší účinky, ale v delším období vede k vyléčení pacienta a obnovení jeho dobré kondice. Oslabení měnového kurzu k hladině 27 Kč za euro povede k vyšším cenám věcí z dovozu, což podpoří poptávku po zboží domácího původu. Současně se ukáže, že se nevyplatí čekat na další pokles cen a řada lidí začne méně spořit a více utrácet. Českým firmám tak vzroste odbyt, najmou více lidí a lépe své zaměstnance zaplatí. Vyšší příjmy a spotřeba domácností stejně jako zisky a investice podniků budou znamenat vyšší daňový výnos pro veřejné rozpočty. Hlavní přínos pro občany je ve větší jistotě udržení či nalezení nového zaměstnání. Důležité sdělení spotřebitelům je, že nemá nadále smysl odkládat spotřebu v naději na trvale se snižující ceny.“

Další kritika expertů na hlavu ČNB je podložena argumentem, že ČNB tímto skokovým zdražením chce ,, podnítit nákupní horečku “, protože deklaruje, že nebude v budoucnu levněji. Ekonomům však není jasné, kdo má začít utrácet, poněvadž skupinu lidí s nadprůměrnými příjmy neovlivní zdražení zboží kolem 4%, ti nakupují stále stejně. A další skupinou jsou domácnosti, které mají problém vyjít se svými příjmy a přežívají od výplaty k výplatě, popřípadě žijí z půjček či rezerv (dle statistik je jich kolem 40%). Pro tyto domácnosti je tedy nařízení ČNB bezvýznamné, jelikož netvoří úspory. Ostatní domácnosti však také nezačnou nakupovat z Českou národní bankou předpokládaných rezerv, ale pouze uspíší předvánoční nákupy, jelikož například elektronika v obchodech je stále za stejné ceny, ale neznamená to, že by nakupovali tímto způsobem celoročně.

Podniky se cítí v nejistotě, jelikož neví, zda se intervence zmírní nebo dokonce pominou. ČNB však momentálně své rozhodnutí měnit nehodlá, jelikož očekává zvýšení růstu ekonomiky, čímž by měla pomoci zachránit pracovní místa, o která by lidé v důsledku snižování cenové hladiny měli přijít, pokud by nenastala intervence ze strany ČNB. Pokles cen nakupovaného zboží a služeb, který je na úrovni jednotlivce jako spotřebitele zdánlivě pozitivní skutečností, je na úrovni národního hospodářství jevem krajně nepříznivým a nevítaným. Ovšem mnoho podniků je závislých na dovozu zboží či surovin ze zahraničí a pro ně se tedy tyto položky stanou dražšími a budou nuceni propouštět.

Běžný spotřebitel u levného zboží změnu nezaznamená. Největší zdražení bude viditelné hlavně u dražšího zboží. „U ceny nového vozu ze zahraničí, například okolo půlmilionu korun, už spotřebitelé mohou registrovat zdražení. Pokud vezmeme teoreticky automobil za 20 tisíc eur, tak podle původního kurzu (25,8 Kč) by měl stát asi 516 tisíc korun. Podle cílového kurzu (27 Kč) jde už o 540 tisíc, tedy rozdíl 24 tisíc korun,“ vysvětluje ekonom společnosti Home Credit Michal Kozub. Dalším aspektem (kromě zdražení elektroniky či dovolených), který je nemilý pro běžnou domácnost je momentálně nákup eur na zimní dovolenou, kdy původně při kurzu 25 Kč mohla mít za 10 tisíc korun 400 eur, zatímco od čtvrtku 7.11.2013 za tu samou částku dostane pouze 370 eur, což činí rozdíl kolem 800 Kč.

Zda intervence ČNB budou k něčemu dobré, ukáže až čas. Názory expertů na tuto problematiku se razantně liší a až výsledek růstu české ekonomiky skutečně prokáže, zda ČNB měla správné předpoklady.

no comments

Comments

(leave url/email »)

   Comment Markup Help Preview comment