Je zaměstnanec drahý špás?

Posted by barbora 12/03/2014 at 14:47

V České republice bez pochyby ano! Náklady na zaměstnance jsou z důvodu vedlejších nákladů jedny z nejvyšších ve světě. Vedlejší náklady znamenají, že zaměstnavatelé musejí ze své „kapsy“ vydat mimo nákladů na mzdy a další odměny zaměstnancům ještě významné další částky v podobě pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které jdou do státního rozpočtu. Sociální pojištění by mělo být synonymem jistoty současných a budoucích důchodců. Bohužel důchodový účet vykazuje spíše rostoucí deficit a situace nebude dále udržitelná. Je pouze několik možností, jak situaci vyřešit a tou je zvyšování věku odchodu do důchodu, zpřísnění pravidel nároku na důchod či snižování výše starobního důchodu. V České republice zaměstnavatel odvádí na pojistném více, než si na své zabezpečení přispívá sám zaměstnanec. To je poměrně raritní systém, ve většině zemí je tomu naopak.

peníze

Pojistné odváděné zaměstnavatelem je ve výši 34 %, z toho je navíc celých 9 % neomezeno maximální výší. Čeští zaměstnavatelé si proto pořádně rozmýšlejí, zda zaměstnat nové lidi nebo zvýšit mzdy, protože každá koruna hrubé mzdy zaměstnance je stojí o třetinu více. Čeští zaměstnavatelé odvádějí státu za zaměstnance jedno z nejvyšších pojistných, dávky jsou však v porovnání s ostatními evropskými státy nízké. Mnohé z nich mají stanovené maximum (nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství či podpora v nezaměstnanosti), případně jsou díky přepočtu zohledňovaných příjmů výrazně rovnostářské (starobní důchody). Srovnání států však není jednoduché z důvodu heterogenity systému sociálního a zdravotního zabezpečení v jednotlivých státech.

Jaké problémy vysoké náklady na sociální zabezpečení přinášejí?

Jako první problém můžeme označit rozvoj švarcsystému, což znamená najímání podnikatelů s živnostenským listem na určité práce. Za tyto pracovníky zaměstnavatel nemusí odvádět již zmíněných 34% ze super hrubé mzdy (což je částka, kterou zaměstnavatele skutečně stojíme). Není tedy divu, že živnostenský list je vyhledávaným artiklem jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany zaměstnanců, kteří do švarcsystému přecházejí z klasických pracovních poměrů. Živnostníci se v pojistných odvodech pohybují ve zcela jiných číslech. Značná část živnostníků platí minimální odvody ve výši 1752 korun u zdravotního pojištění a 1894 korun u sociálního pojištění pro rok 2014. Zatímco se ale nízké zálohy neprojeví na kvalitě zdravotní péče, dostanou však výrazně nižší důchody. Porovnáme-li příjmy na úrovni průměrné mzdy, odvedou podnikatelé v Česku po Rusku a Bulharsku nejméně. Tito podnikatelé si však musejí na důchodový věk uspořit jinak.

Vysokým nákladům na zaměstnance v České republice se někteří zaměstnavatelé brání tak, že jim vyplácí oficiálně minimální mzdu (dnes 8 500 korun) a zbývající část dají zaměstnancům "na ruku". Což pro zaměstnavatele znamená nízké odvody, ale nízké odvody znamenají pro zaměstnance v budoucnu i nízké dávky včetně důchodu. Tito "napůl černí" zaměstnanci by si proto měli také odkládat část úspor na dobu, kdy nebudou výdělečně činní.

Dále je problémem, že vedlejší náklady ovlivňují zahraniční investory při rozhodování o umístění nových investičních projektů. Česká republika má velkou výhodu v podobě polohy v srdci Evropy a vyznačuje se také kvalifikovanou pracovní sílou. Vysoké vedlejší náklady práce však Česko významně znevýhodňují. Díky politické nestabilitě a neustálým změnám v legislativních předpisech se také není čemu divit, že investoři mnohdy zvolí jiný stát.

no comments

Comments

(leave url/email »)

   Comment Markup Help Preview comment