Česká ekonomika roste nejrychleji od začátku krize

Posted by barbora 25/07/2014 at 12:22

Podle údajů Českého statistického úřadu česká ekonomika rostla v 1. čtvrtletí roku 2014 rychleji, než předpokládaly předchozí odhady uveřejněné na začátku června. Hrubý domácí produkt vzrostl mezi čtvrtletími o 0,8 procenta a meziročně stoupl o 2,9 procenta. Vývoj hrubého domácího produktu (HDP) pozitivně ovlivnila rostoucí domácí i zahraniční poptávka a také nízká loňská srovnávací základna.

sloupcový graf se vzrůstající tendencí

Předchozí odhad meziročního přírůstku HDP z 2,5 % byl opraven na 2,9 %.  Rozdíl byl zapříčiněn chybně vyplněnými statistickými výkazy a modelovými výpočty za statisticky nešetřené podnikatelské subjekty, které nezohledňovaly aktualizovaných administrativní data o dani z přidané hodnoty.

Česká ekonomika dosáhla nejvyšší srovnatelné úrovně HDP (po očištění o dopady změn cen a kalendářní a sezónní vlivy) ve 3. čtvrtletí 2008, tedy těsně před dopadem globální finanční krize spojované s pádem investiční banky Lehman Brothers.

Výkonnost ekonomiky měřená mezičtvrtletními změnami HDP vykazovala v uplynulých pěti a půl letech značné výkyvy. Po prudkém, tři čtvrtletí trvajícím poklesu o 5,6 %, následovalo dvouleté postupné zvýšení dohromady o 4,8 %. Druhá a déletrvající vlna recese přišla ve 3. čtvrtletí 2011. Trvala celých 7 čtvrtletí, neměla však tak dramatický průběh, celkový pokles nepřesáhl 2,7 %. Počínaje 2. čtvrtletím 2013 ekonomika opět mezi čtvrtletími rostla, za poslední čtyři čtvrtletí celkem o 2,9 %, takže je nyní pouze 1,0 % pod již zmiňovaným maximem z 3. čtvrtletí 2008. Vývoj v posledních dvou čtvrtletích přitom naznačuje postupné zrychlování růstu HDP.

S pozitivním vývojem českého hospodářství souhlasí i další specializované instituce. Ministerstvo financí odhaduje růst hrubého domácího produktu na roky 2015 a 2016 o 2,1 procenta a prognóza České národní banky je, že HDP bude v letošním roce vykazovat růst o 2,6 procenta a pro příští rok posílení o 3,3 procent.

no comments

Sjednocení spotřebitelských práv v zemích EU

Posted by barbora 21/07/2014 at 11:50

Princip sjednocení národních úprav, jímž je ovládána směrnice o právech spotřebitelů, brání členským státům zavádět nová či si ponechat stávající odlišná pravidla. Členské státy Evropské unie měly do 13. června 2014 čas na zařazeních směrnic o právech spotřebitelů do právních předpisů. Od tohoto data musí být všechny tyto právní řády regulující vztahy mezi spotřebiteli a obchodníky na území EU uvedeny v platnost. Důvodem těchto plošných změn ve všech zemích Unie nebylo pouze zajistit minimální standard ochrany, ale také plně uvolnit spotřebitelský trh a zajistit totožná pravidla všem občanům EU. Při nesprávné implementaci změn hrozí státům sankce ze strany Evropské unie, a také žaloby o náhradu škody ze strany spotřebitelů a podnikatelů.

vlajka EVROPSKÉ UNIE

V České republice byly tyto směrnice o právech spotřebitelů zapracovány do nového občanského zákoníku, který byl revidován po téměř půl století a vstoupil v platnost začátkem roku 2014. Datum zavedení změn tedy Česká republika splnila, přesto však toto zavedení směrnic vykazuje nedostatky a protichůdné výklady. Příkladem může být vyloučení práva spotřebitele na odstoupení od smlouvy na poskytování služeb - občanský zákoník toto právo spotřebiteli nepřiznává, pokud byly služby splněny před uplynutím lhůty pro odstoupení. Směrnice však právo smlouvu zrušit připouští do doby poskytnutí služby v plném rozsahu. Některá pravidla ČR nezohlednila vůbec. Například 30denní lhůtu pro dodání zboží, jestliže nebyla tato doba dodání stranami sjednána. Dále české směrnice neobsahují právo na odstoupení od smlouvy předplatného novin a časopisů. Zásadním pochybením je omezení pravidla automatického zrušení úvěru do výše pěti tisíc korun při odstoupení od smlouvy, kdy jsou v Česku chráněni ti, kteří uzavřeli smlouvu na dálku, ale již ne ti, kteří uzavřeli smlouvu mimo obchodní prostory. 

Posted in  | no comments

Věděli jste o možnosti zpětné platby?

Posted by barbora 11/07/2014 at 07:23

V určitých případech může tento nástroj znamenat jedinou možnost, jak dostat od nepoctivého obchodníka své peníze zpět. Podmínkou je, že spotřebitel nákup na internetu uhradil platební kartou.  Příkladem  může  být  situace  zákazníků  zkrachovalé maďarské  letecké společnosti Malév. Cestující, kteří uhradili letenky tohoto dopravce platební kartou, obdrželi své peníze v naprosté  většině  zpět.  Ti,  kteří  za  objednané služby  platili  v  hotovosti  nebo  bankovním převodem, takové štěstí neměli.
kreditní karty
 
Bankovní  nástroj  zvaný  zpětná  platba  neboli  chargeback  není  původní  bankovní produkt, jde o dodatečnou službu ke kartám ze strany asociace Visa Europe a společnosti MasterCard Europe,  aby  měli  držitelé  karet  určité  zvýhodněni  proti spotřebitelům  platícím  v  hotovosti. Nejčastěji  je  tento  nástroj  používán  při  nákupu na  internetu  a  využití  dopravy  zboží na dobírku.  Když  zákazníkovi  nedorazí,  co  si na dobírku  objednal,  je  odkázán  na  reklamační proces.  Jestliže  obchodník nekomunikuje,  pomůže  jen  soud.  Pokud  však  zákazník  platil kartou,  může o pomoc zažádat  banku  a  požadovat  navrácení  svých  prostředků pomocí nástroje zpětné platby.  Zjednodušeně  řečeno  banka  spotřebitele požádá  banku  obchodníka o navrácení  zaplacené  částky.  Uvedený  postup  se  dá  použít  v  případě  potíží  při nákupu  na internetu  jak  v  tuzemských  e-shopech,  tak  i  u  obchodníků  z  jiných zemí  EU.  Pomůže  v situacích,  kdy  zákazník  nedostal  zaplacené  zboží  nebo  mu bylo  strženo  více  peněz.  Mezi další  typické  reklamace  končící  chargebackem  jsou nevyplacená  hotovost  v bankomatu, duplicitní platby  u  obchodníků,  podvodné  a jiné platby  přes internet,  zrušení letu,  na  který zákazník koupil letenky kartou, dodatečná účtování transakcí od obchodníků a padělání karet. 
 
O zpětnou platbu lze požádat také tehdy, upírá-li obchodník spotřebiteli právo na odstoupení od smlouvy či nemůže dostát svým závazkům z důvodu insolvence. Banky nemají ze zákona povinnost  tuto  zpětnou  platbu provádět.  V  určitých  případech  jsou k  tomu  ale  svolné,  a  to na  základě  pravidel  karetních  asociací.  V  případě  zjištění problému  by  měl  spotřebitel  co nejdříve  kontaktovat  svou  banku  s žádostí  o provedení  zpětné  platby.  Žádost  je vhodné podpořit dokumentací (kopie komunikace s obchodníkem či potvrzení faktu, že se obchodník ocitl  v úpadku).  Počet  chargebacků průběžně  roste,  což  souvisí  s vyšší  četností  používání platebních karet.

no comments