Minimální mzda se zvýší na 9 200 korun

Posted by barbora 27/11/2014 at 11:46

Dne 16. 9. 2014 byl vládou České republiky přijat návrh, předložený ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou, kterým se od 1. 1. 2015 zvýší minimální měsíční mzda ze současných 8 500 Kč na 9 200 Kč a minimální hodinová mzda z 50,60 Kč na 55 Kč.

Peníze v ruce

Nařízení se týká i valorizací nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a také platů zaměstnanců ve veřejných službách a státní správě. Zvýšení minimálních mezd se netýká zaměstnanců pobírajících invalidní důchod; pro tyto osoby nadále zůstává minimální mzda 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Toto opatření má za cíl stabilizovat postavení této specifické skupiny zaměstnanců na trhu práce. 

Minimální mzda byla zvýšena na aktuálně platných 8500 v srpnu 2013. Fakt, že v letech 2007 až 2012 nebyla minimální mzda zvyšována, přispěl k tomu, že byly velmi výrazně oslabeny základní funkce minimální mzdy a kupní síla zaměstnanců pobírajících minimální mzdu značně poklesla. Stagnace minimální mzdy přispěla k tomu, že výše čisté minimální mzdy je v současné době postačující na pokrytí výživy a základních osobních potřeb, nestačí však například k zabezpečení rostoucích nákladů spojených s bydlením. Česko tímto reflektuje vývoj v ostatních vyspělých zemích a postupným zvyšováním minimální mzdy plní programové prohlášení vlády. Minimální mzda by měla v budoucnu dosahovat až 40 procent průměrné mzdy, momentálně tedy necelých 10 000 Kč. Ekonomové však o přínosu vyšší minimální mzdy pochybují.

Ekonomické zhodnocení politiky minimální zaručené mzdy

Minimální mzdu pobírají podle odhadů ministerstva zhruba tři procenta pracujících, tedy kolem 100 až 120 tisíc lidí. Zvýšení minimální mzdy má přesto význam pro mnohem větší počet pracovníků. Současně totiž vzrostou i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí.

Skokový růst minimální mzdy poškozuje především firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony, toto opatření s sebou také nese deformaci mezd ve vyšších příjmových skupinách. Dopad tedy nepocítí pouze firmy zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, ale v podstatě každý ekonomický subjekt. V oborech, jako jsou textilní průmysl či zemědělství, stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem a v mnohých případech dokonce ohrožuje samotnou existenci podniku. Aplikace nařízení o minimální mzdě v podnikatelské praxi také snižuje konkurenceschopnost tuzemských firem a může mít vliv na vývoj nezaměstnanosti, protože firmy jsou nuceny propouštět. Dalším negativem zvýšení minimální mzdy je rozšíření šedé ekonomiky (například práce na černo).

no comments

Comments

(leave url/email »)

   Comment Markup Help Preview comment